|
|
Balance of identity and balance of power: The case of conflict dynamics between Saudi Arabia and Iran
Kováčiková, Zuzana ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Tato práce aplikuje koncept náboženské (národní) identity na případy Saúdské Arábie, Íránu a jejich spojenců - státních i nestátních aktérů v Libanonu, Sýrii a Jemenu. Cílem práce bylo poukázat na důležitost sunnitské a šíitské náboženské identity v jejich vzájemných vztazích v prostředí Blízkého východu, což je v kontrastu s realistickým tvrzením, že aliance, konflikty a politický vývoj jsou diktovány pragmatickými mocenskými zájmy. Kromě toho práce zkoumá, zda má náboženská (národní) identita dopad na dynamiku zástupných (proxy) válek. Záměrem bylo vytvoření komplexního obrazu toho, jak funguje souhra ideových/konstruktivistických a pragmatických/ realistických faktorů, která pak ovlivňuje aliance, antipatie a konflikty na Blízkém východě. Použitím kvalitativních metod výzkumu byly zkonstruovány náboženské (národní) identity Saúdské Arábie, Íránu a jejich spojenců v Libanonu, Sýrii a Jemenu za účelem vytvoření ideových a pragmatických východisek; tyto pak byly vzájemně propojeny, aby poukázaly na to, jak konvergence náboženských identit napomáhá vytvoření stabilních aliancí v případě, že je využita cíleně jako strategický nástroj, který chrání národní zájmy. Práce poukazuje na rozdíly ve využívání tohoto nástroje Íránem a Saúdskou Arábií, které můžou souviset se zahraničně-politickými úspěchy a...
|
|
|
The Caliphate on the Halt: Explaining the Stalling Campaign of the Islamic State in Libya
Lovecký, Tomáš ; Ludvík, Zdeněk (vedoucí práce) ; Hynek, Nikola (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá expanzí Islámského Státu v Libyi. V první části práce autor pomocí metody process tracing identifikuje 6 faktorů ('enablers'), které hrály klíčovou roli v úspěšné kampani Islámského Státu v Sýrii a Iráku. Těmito faktory jsou ideologie, schopnost využít státního kolapsu a vládnutí, financování, vojenské know- how, propaganda a sektářství. Poslednímu faktoru autor věnuje zvláštní pozornost, především pak tomu, jakým způsobem IS dokázal sektářství instrumentálně využít. V další části autor zkoumá, zda-li je úspěšná kampaň Islmáského Státu možná i v Sýrii. Identifikuje 8 strukturálních podmínek, které jsou spjaty s jednotlivými relevantními faktory úspěšného tažení IS v Sýrii a hodnotí jejich relevanci v Libyi. Z komparace obou zemí vychází, že kromě sektářství jsou všechny definované strukturální podmínky v Libyi relevantně přítomny a dle metody rozdílu J. S. Milla by tedy absence sektářství měla vysvětlit neúspěšné tažení IS. V poslední části autor analyzuje samotnou kampaň Islámského Státu v Libyi a přichází k závěru, že se zde IS skutečně pokusil replikovat úspěšný "syrský" model, avšak absence sektářství znemožnila organizaci prohloubit štěpení společnosti a posílit tím svoji pozici. Na závěr autor upozorňuje, že ačkoli je nesprávné Islámský Stát v Libyi úplně...
|
|
|
Mezi obranou a rezistencí: osudy hornolanguedockých a východočeských protestantských komunit v 18. století
Kalivodová, Eva ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Křížová, Markéta (oponent) ; Durand, Stéphane (oponent)
Mezi obranou a rezistencí: osudy hornolanguedockých a východočeských protestantských komunit v 18. století Abstrakt Předkládaná dizertační práce podává na základě archivních sond a literatury výsledek komparativního srovnání náboženského života protestantských komunit v 18. století na území východních Čech a Horního Languedoku. Cílem studie je makroanalyticky pojatá otázka náboženské rezistence protestantské menšiny vůči dobovým disciplinačním snahám absolutistického státu. Záměrně zvolené kontrastní poměry z hlediska konfe- sijní homogenity a z pohledu majetkového a sociálního postavení věřících posloužily jako odlišné výchozí situace, na nichž jsou sledovány rozdíly v rezistenci aktérů. Práce zkoumá existenci a povahu snah o zjednodušení věrouky a úpravu rituálních praktik věřícími a jejich laickými či ordinovanými duchovními. Studie sleduje kombinovanou chronologicko-tématickou linii, jež se pokouší zachytit látku v co nejširší perspektivě, včetně ekonomicko-kulturního kontextu. První tři kapitoly shrnují a kontextualizují problematiku skrytého protestantství v obou regionech během 17. a především v 18. století. Zatímco v Languedoku došlo k obnově ilegální ovšem fungující presbyteriálně-synodální struktury, ve východních Čechách i zbytku Čech a Moravy, tajní nekatolíci přežívali především díky impulsu...
|
|
|
Politický vývoj postsaddámovského Iráku. Šíité mezi sektářstvím a nacionalismem.
Klasová, Pamela Markéta ; Gombár, Eduard (vedoucí práce) ; Ženka, Josef (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá vývoj postavení iráckých šíitů v Iráku a vývoj jejich postojů k tomuto státu, zvláště v době po americké invazi do Iráku v roce 2003. V centru pozornosti jsou koncepty nacionalismu, sektářství a identity v rámci iráckého státu a šíitské komunity. Práce je rozdělena na dvě hlavní části, první část je věnována období před rokem 2003 a druhá období od roku 2003 do dnešních dnů. Současná šíitská identita a postavení v iráckém státu bylo formováno jejich historií před rokem 2003. Důkladné osvětlení irácké šíitské historie v tomto období je zásadní pro pochopení událostí po invazi. Od založení moderního iráckého státu, a dokonce i v dobách Osmanské říše, byli šíité tradičně vyloučeni ze sféry politické moci. Politické rozdělení šíitů a sunnitů se odráželo i v rozdílném společenském statusu mezi bohatšími sunnity a chudšími šíity. Tato situace měla za následek vytvoření zdánlivě nepřekonatelných bariér mezi oběma komunitami. I když se monarchie ovládaná sunnity nesnažila aktivně o zapojení šíitů do společnosti, tyto bariéry začaly zvolna mizet, když ve 30. a 40. letech minulého století šíitský komunita zaznamenal ekonomický růst a pokrok ve vzdělání. Následná 50. a 60. léta (republikánská "mezihra") se částečně díky sekularizujícím trendům léta nesla ve znamení největšího...
|
|
|
Islámský fundamentalismus z psychologického hlediska
HOUSKOVÁ, Martina
V této práci jsou popsány základní psychologické prvky křesťanského fundamentalismu, které zároveň popisují psychologii fundamentalismu islámského. Druhá kapitola pojednává o problematice islámského fundamentalismu z historického hlediska, které je pro psychologické porozumění této problematiky, nezbytné. Docházíme k zjištění, že hlavním zdrojem vzniku tohoto fenoménu v islámu se stal, v rámci celosvětové globalizace, inkulturační vliv Západu. Konec práce se zabývá psychologickou analýzou konverze jedinců do fundamentalistických skupin, postavou vůdce a vlivem těchto skupin na jedince. V této části pak můžeme pozorovat zajímavou analogii fundamentalistických skupin s mentalitou a funkcí sektářství.
|
host ::
RSS.